Den dvacátý první pro nás začal brzy ráno po probuzení hlasitými motory aut z nedaleké hlavní silnice. Naše bílé žihadlo bylo potřeba umýt, jelikož bylo z předchozích dní už značně špinavé a tak jsme v kempu dojeli k první přípojce s vodou a začali mýt auto. Po chvilce však přiběhl majitel kempu a s křikem nám vysvětlil, že umýváme auto protipožární hadicí. Čekala nás dlouhá cesta směrem na Monako a tak jsme po předchozích zkušenostech napustili plné flašky vody na pití. Po zhruba 200 km jsme dorazili do centra Saint Tropez.
Saint Tropez bylo přeplněno turisty již od samotného vjezdu do města. Po najití parkoviště jsme vyrazili do města. Já s Ondrou jsme vyrazili vstříc nedalekému hradu, z kterého jsme shlédli celé Saint Tropez. Po sejití menšího kopce jsme se opět octli v úzkých uličkách Saint Tropez. Pro všechny známa četnická stanice se však stále před námi neobjevovala. (poznámka od Ivet a Romana: stanice byla pár desítek metrů od auta a kluci kolem ní dvakrát bez povšimnutí prošli)
Po projití snad celého Saint Tropez nám nezbylo nic jiného než jít opět k auto, jelikož se schylovalo ke třetí hodině odpolední. Poté jsme po krátké zastávce u snad nejteplejšího moře vyrazili směrem na Nice. To jsme však nevěděli, co nás ještě čeká. Naším prvním úmyslem bylo ubytovat se v kempu nedaleko Nice. Bohužel v hlavní sezoně byly všechny kempy opět plně obsazené.
A tak nám nezbylo nic jiného než jet dál až do Nice. Nice jsme pouze projeli a jeli směrem na Monako s tím, že se nám podaří nějaký volný kemp najít. Bohužel kopcovitá krajina v okolí Nice a Monaka moc kempům nepřeje. Proto jsme zastavili na asi v řadě třetím odpočívadle a rozhodli se přečkat noc zde. Já s Ondrou jsme vylezli na první garáž, uvařili večeři a přespali pod širým nebem.
Počet přečtení: 1274
Comments Closed
Komentáře ukončeny